Čas na čaj

O historii čaje

O tom, jak člověk objevil, že čaj na něj má blahodárný účinek, se můžeme pouze dohadovat. Bylo to nejspíše velmi dávno v daleké Číně. Existují nicméně dvě staré čínské legendy, jejichž pravdivost je samozřejmě čistě spekulativní.

V první jistý čínský císař si během cesty vařil na ohni kotlík s vodou. Do této nádoby pak "náhodou" přiválo několik lístků z nedalekého čajovníku. Císař byl překvapen, jak lahodný a povzbudivý nápoj z této "náhody" vznikl. Druhý známý příběh pojednává o meditaci budhistického mnicha, který během své meditace usnul. To ho natolik rozčílilo, že si uřízl oční víčka a zahodil je. Po nějaké době byl ohromen, že na místě, kde zahodil svoje víčka, roste pozoruhodný keřík, jehož listy zaháněly únavu.

Jak se dostal tedy čaj do našich šálků? Dost pravděpodobně to bude náhodou. Asi nám vítr nepřivál čajový list do vroucí vody, ale lidstvo po staletí sbíralo téměř vše, co příroda mohla nabídnout. Nicméně čajovník jako takový je jedna z nejstarších kultivovaných rostlin. Přírodovědec Candolle pak prohlásil o čajovníku, že je nejméně 5.000 let starý. Další zdroje pak posunují toto číslo na 10.000 let.

Je pak dobře známo, že zlatou érou pro čaj byla čínská dynastie Tchang (618-907 n.l.), během které si nápoj zamilovali literáti a vzdělanci. Čaj se pak začal vyvážet do jiných zemích a tak čaj poznalo Japonsko, Tibet, Mongolsko a čaji se nevyhli ani Rusové či Arabové. Do Evropy se pak dostal v roce 1610 a ke konci 17. století byl už rozšířeným nápojem mezi aristokracií.

Toto a mnohem více o čaji se můžete dočíst v: Vše o čaji pro čajomily