Retro cesta do časů larpového punku

Na české larpy a dřevárny můžeme jezdit již pěknou řádku let. Současné akce jsou mnohdy k nepoznání s larpy před několika dekádami. Moji první akci jsem navštívil před 15 lety a s kamarády máme na tu dobu samé krásné vzpomínky. Jak to ale bylo ještě dříve, 20, 25 a nebo 30 let zpátky?

Poprosil jsem Skavena (Jiří Reiter), zakladatele Fantasyobchodu (nyní imago.cz), aby si na chvilku odpočinul od práce, zavzpomínal na časy minulé a v krátkém článku nám popsal, jaké to bylo být u vzniku larpů v ČR.

Mohl by ses krátce představit a napsat čtenářům, jak aktivní jsi byl na larpové scéně?

Na larpy jsem začal jezdit někdy kolem roku 1998, první akce, na kterou jsme se s kamarády vydali byla tolkienovská Bitva pěti armád v Krnově. O rok nebo dva později jsme s kamarády ze skautu uspořádali vlastní akci – Bitvu o Dargorath (fun fact – původně se mělo jednat o Dagorath, ale udělali jsme překlep na plakátu, a tak už to i zůstalo) a tím se započala éra legendárních ostravských dřeváren.

Počátkem nultých let jsme se larpům věnovali opravdu intenzivně, měli jsme občanské sdružení, které všechny naše akce zaštiťovalo, já osobně jsem se věnoval hodně budování online komunity – vytvářel jsem web drevarny.cz, kde byly diskuze, fotky z akcí, kalendář nebo třeba univerzální pravidla.

Abych si náhodou nepřivlastnil pozici, která mi nenáleží – nebyl jsem u úplných počátků larpu v ČR. My jsme do toho naskočili až v době, kdy už to v Čechách určitě pár let frčelo.

Dokázal bys určit, co bylo více časté – příběhový larp, který byl spíše o RP a příběhu, nebo klasická dřevárna, tedy bitva?

V devadesátých a nultých letech určitě převládaly dřevárny, příběhové larpy se začaly prosazovat až později.

Jak se výjezdy vysvětlovaly doma, když si rodič ani nemohl mnohdy vyhledat, co to dřevárna je?

Byli jsme tehdy skauti, takže zpočátku se to maskovalo za skautské výpravy. 😀 Ale obecně naši rodiče už byli zvyklí na ledacos, takže když jsme ráno vyráželi vymódění v kostýmu na tramvaj nebo na vlak, už si ani moc neťukali na čelo.

Jak fungovalo hledání akcí a přihlašování v začátcích internetu? Fungovala již nějakým způsobem databáze larpů a nebo to bylo hlavně po kamarádech?

V devadesátkách jsi zajel do centra Ostravy do jediné speciálky široko daleko – na Stodolní ulici byl malý krámek pana Pilcha s názvem Geralt a tam byla nástěnka. No a na tu nástěnku se prostě připíchnul plakát, že se koná bitva a lidi prostě přijeli.

Později jsme ještě dávali plakáty do škol, to taky fungovalo. Ale samozřejmě s příchodem internetu a dřevárnických online kalendářů, Hofylandu, což bylo hlavní diskuzní fórum, kde se v čechách larpy a dřevárny řešily, a dalších kanálů se dařilo oslovovat víc a víc hráčů.

Jak probíhalo schvalování zbraní? Novodobé larpy jsou ve schvalování zbraní často přísné a dost se dbá na bezpečnost. Jak se schvalovaly slavné hokejky obalené kobercovkou?

No, počátky byl hodně punkové. 🥸 Na moji první akci jsem měl štít z kartonové krabice, v níž byl jako rukojeť nalepený lepící páskou klacek. Úplně běžné byly „hokejkové“ meče vyráběné ze starých hokejek vyztužených laminátem. Někteří borci se ani neobtěžovali omotat je lepící páskou a místo vyvažovací hrušky ponechávali originální gumovou zarážku. 😐 Vrcholem byl týpek, který jako zbraň používal nohu od stolu. Alespoň, že trčící upevňovací šroub obalil kobercovou páskou…

Tohle všechno se řešilo v nekonečných diskuzích, hospodských schůzích, každý existující spolek a pořadatel přicházel s vlastními pravidly a my jsme se hodně snažili o centralizaci, aby existoval nějaký celorepublikový úzus a člověk mohl používat svoje vybavení na všech akcích.

To se však naštěstí brzy změnilo. Zpočátku se řešily hlavně délky zbraní. Když se objevily lehké bambusové zbraně, začala se hrotit i hmotnost. Když už byly bitvy hodně masové a nebylo nás na akci 20, ale 200, byla důležitá bezpečnost – postupně se přidávala pravidla pro obalování a měkčení zbraní. Hodně důležité byly taky přísné požadavky na šípy.

Jak moc punkové byly kostýmy? Věřím, že kus kroužkovky/plátové zbroje musel být na akci hotový artefakt, nebo se mýlím?

Nemýlíš. 🙂 Na prvních akcích nebylo nic jako kostýmová povinnost, takže jsi tam potkal borce v tričku a kraťasech nebo maskáčové vestičce a nikdo to moc nehrotil. Běžné bylo, že elfové měli třeba bílé laboratorní pláště. 😄

V lepším případě někdo splašil batikované tričko nebo si něco namaloval na starou mikinu. Ale tohle mělo pak docela rychlý vývoj a myslím, že jsme k tomu po roce 2005 hodně přispěli s Fantasyobchodem, do té doby bylo veškeré dřevárnické a larpové vybavení 100% DIY. Hodně kobercové pásky, hodně jekoru (pro mladší ročníky – to je takový hladký koberec, ikona československých domácností zejména v 70. a 80. letech), obličeje se barvily pastelem smíchaným s indulonou (fakt blbě se to pak sundávalo…) apod.

Ještě ke kostýmům. Vzpomeneš si jaký byl tvůj první kostým na akci?

Vzpomenu, protože jsem měl parádní halenu z tolkienovského tábora – ale jinak to byla většinou nějaká batika, jednoduchý černý plášť, zkrátka co dům dal 🙂

Jaká byla komunita na larpech? Byli to spíš fantasy nadšenci, skauti nebo úplně jiná směs lidí?

Byli to až na výjimky fantazáci. V devadesátkách to bylo ještě hodně o knížkách a dračáku, takže všichni tihle lidi byli milovníci fantasy literatury a her na hrdiny. Nicméně v roce 2001 (fakt už to bude skoro čtvrt století!) šel do kin první díl Pána prstenů a to odstartovalo obrovský boom na všech frontách. Na největších ročnících našich bitev jsme měli stovky účastníků, na největších akcích v Čechách už to šlo do tisícovek.

V těch začátcích to ovšem bylo skvělé – tvořily se skupiny, které jezdily vždy za konkrétní národy, znali jsme se s lidma z celé republiky, jezdili jsme vzájemně na svoje akce. Poznal jsem v té době obrovské množství úžasných lidí a se spoustou z nich jsem v kontaktu doteď, i když už se larpům aktivně nevěnuju.

Vzpomeneš si na nějakou legendární akci, která se tehdy konala a dodnes na ni lidi vzpomínají?

Bitva o Dargorath v Kyjovicích pro mě asi bude vždy tou nejzásadnější akcí. Dělali jsme těch ročníků asi deset, nebyly to jen dřevárny, ale i divoké večírky a zdroje nespočtu urban legends.

Spousta lidí zná tvůj slavný kufr s larpovým zbožím a začátky Fantasyobchodu, který vznikl před 20 lety. Jak vnímáš začátky kostýmů, o co byl největší zájem?

Pro Fantasyobchod byl zásadní začátek spolupráce s Lenkou Kapustkovou, skvělou švadlenkou, která se zabývala historickými a fantasy kostýmy. Dlouhá léta pro nás šila veškerou produkci, zvládla vyrobit cokoli od bederní roušky po historický stan.

Největší zájem byl o plášťě a hodně frčely varkoče – spousta skupinek jezdila na akce ve vlastních barvách, takže si nechávali vyrábět varkoče na míru.

Doufám, že tě toto retrospektivní okénko bavilo stejně jako nás, Kubu a Skavena. Larpová scéna se neustále vyvíjí a je fajn si občas připomenout punkové začátky. Spousta lidí si totiž myslí, že když nemají dobrý kostým, tak na larpy nemůžou, aby nekazili atmosféru ostatním nebo, aby nevypadali „trapně“. Jednoduchá tunika, kalhoty a opasek. Toť vše. Na kožené taštice, pláště, nátepníky a jiné doplňky bude času dost na příštích akcích. Jedním larpem to totiž nikdy nekončí. 🙂

autoři Jakub Šenkeřík & Jiří Reiter (Skaven)