Přejít k navigaci

Potvrzení plnoletosti


Právě se chystáte vložit do košíku zboží, které ze zákona můžete zakoupit pouze v případě, že jste dosáhli plnoletosti.
Svým souhlasem potvrzujete, že jste starší 18ti let.



Pokud jste mladší 18ti let, užívejte si radostí života bez dospěláckých neřestí.

Prsteny moci – recenze první série

První sérii Prstenů moci máme za sebou. Naplnit očekávání fanoušků se mu nepodařilo. Povedlo se mu však vyvolat tak silnou vlnu kritiky a negativní odezvu diváků jako snad žádnému seriálu předtím. Co je zasloužená kritika a co jen hlasitý řev? To je dnes těžké rozeznat.


Amazon se pustil do velkého díla. Vynaložil na to rekordně velkou sumu prostředků a doufal, že vše dobře dopadne. Narazil však na fanoušky, kteří se umí poprat za svou lásku a jsou citliví na to, když je něco jinak, než čekali. Chápu to. Znám to. Uspokojit skalního fanouška je někdy nemožné. Když se něco změní – nadává, když je něco přesně podle předlohy – nadává, že je dílo neoriginální. Čert aby se v tom vyznal. Tolkien má navíc v popkultuře výjimečné postavení. Ovlivnil životy už několika generací. Jenže v Amazonu se rozhodli si z něj půjčit jen kousek a věřili, že mezery dokáží vyplnit po svém. Odvážné! Nechápu ale, že tohle všechno nakonec svěřili scénáristům bez zkušeností a vize.

Začátek dobrý

První tři díly nezačaly vůbec špatně. Byla nám představena stará, jiná a přece povědomá Středozem. Byl představen zástup nových postav a staronových postav v nových souvislostech. Poznávali jsme jedinečný vizuální styl načrtnutý ilustracemi Johna Howea a Alana Lee, které dotáhl k dokonalosti Peter Jackson v jeho dvou trilogiích. Získali jsme pohled do míst, které jsme znali jen z útržků a narážek. V zásadě to fungovalo.

Prsteny moci - recenze první série

Pak ale představování skončilo, autoři už museli zapojit vlastní síly a najednou začalo být až bolestně vidět, že se s Tolkienem nemohou ani zdaleka měřit (kdo taky může). Začalo se necitlivě měnit a přidávat, spekulovat a dopadlo to nakonec tak, že se vše rozpadlo daleko epičtěji než Sauronova věž v Návratu krále.

Scenáristická dračí poušť

Představte si, kolik lidí se kolem natáčení takového díla točí. Dnes jsou často titulky delší než samotný film. Je s podivem, že se mezi tímto zástupem lidí nenašel jeden, který by řekl: „To je přece nesmysl, udělejme to lépe, peněz na to máme dost.” Scenáristům ale asi přišlo rozumnější vykašlat se na logiku, na zajímavé dialogy nebo na filozofii předlohy. Většina hlavních postav ztrácí hloubku, jejich motivace je podivná, slova vycházející z jejich úst zmatená. To pak nezachrání ani slušné herecké výkony.

Prsteny moci - recenze první série

Někde v půlce série mi ale došlo, že se tím možná trápím zbytečně. Nedívám se na kultovní ztvárnění kultovní předlohy, která mi změní život. Dívám se jen na seriál… Nakonec jsem se přistihl u kacířské myšlenky – je můj problém, že dílo Tolkienovo miluju tak, že si tohle nedokážu s čistým svědomím užít. Chápu však, že to je špatný přístup.

Jacksonovy filmy zdaleka nejsou dokonalé. Dost věcí vynechaly nebo změnily. Dobře si vzpomínám, kolik lidí tenkrát prskalo. Nakonec je ale fandom přijal, protože z nich přímo stříkala láska a úcta k předloze. Sám Jackson často říkal, že v momentě, kdy byl v úzkých, vždy jej zachránila jednoduchá věc: vrátit se zpátky k textu knih. Amazon navíc vše svěřil scénáristům, kteří si snad mysleli, že dnešní spotřebitel nad logikou děje a scén přemýšlet nebude. Omyl!

Prsteny moci - recenze první série

Krása schovaná v kupce hnoje

Když odkydáte tohle všechno a uklidní se vám bolest hlavy od všech těch pravidelných facepalmů, najdete v první sérii i dost pěkného. Na scenáristech a režisérech se zřejmě dost ušetřilo, zbylo proto dost prostředků na to, aby vše nádherně vypadalo. Málokterý dnešní seriál má tak rozmáchlou produkci. Vskutku radost pohledět. Často se obrazovkou mihne silný závan Středozemě. Atmosféra pravidelně funguje velmi dobře, zručně se buduje napětí a tajemno. Některým postavám můžete dokonce i věřit a s uspokojením sledovat jejich vývoj. Dokonce ani z té Galadriel se nakonec nevyklube jen arogantní harpyje slepě se ženoucí za pomstou.

Za všechno můžou trpaslíci!

Jednoznačně nejlepší linkou celé série je přátelství Durina a Elronda. Jde krásně vidět, že když se ubere na marné snaze vytvořit něco epického za každou cenu, může to fungovat. Tady taky vyplave na povrch jednoduchá Tolkienova pravda, přátelství a láska vždy vítězí. Vzápětí však dojde řada na zápletku s Mithrilem a vy zase před obrazovkou jen nevěřícně kroutíte hlavou. Proč?!

Prsteny moci - recenze první série

Na mě fungoval i přímočarý, až naivní „hobití” patos, který mi zapadá do pozdějšího maloměšťáctví a dobrosrdečnosti Kraje. Nakonec i zjevení Sauronovo fungovalo, třebaže se mu nedostalo tolik pozornosti, jakou by si zasloužilo. S podivem, že na kecy typu „Moře má vždycky pravdu.” prostor byl. :)

Prsteny moci fanouška Středozemě a její historie uspokojí jen těžko. Těžko říct, jestli by to vůbec šlo. I když k tomuto dílu přistupujete s opravdu otevřenou myslí, stejně vám zůstane na patře podivná pachuť zklamání a rozhořčení. Zvlášť, když kdejaký trouba z Redditu píšící na telefonu na záchodě vymyslí lepší zápletky i dialogy. Snad si z toho tvůrci vezmou ponaučení a pochopí, že k této značce musí přistupovat s větším respektem. Potenciál k tomu určitě mají. Pokud nepřijde nějaký velký produkční zásah, čeká nás ještě sedm sérií. Nezbývá než doufat. Zatím jsme se dočkali jen velice průměrného (a místy těžce podprůměrného) fantasy seriálu. Jsem ale zvědav, co bude dál.

autor Karel Krajča