Domeček na kolečkách

Člověk by si řekl, že když zvládne postavit dům, "zobytnění" dodávky pro něj musí být brnkačka, ale není tomu tak. Plánování obytného prostoru v dodávce je velice specifická (leč zábavná) záležitost a minimálně pro mě byla a je dosti časově náročná. Plánujete-li v domě na metry, v dodávce jde o centimetry.

Naší první vestavbou byla rozkládací postel do Citroenu Berlingo. Vyrobili jsme ji v roce 2012, když jsme se chystali na výlet do Španělska a posloužila nám i při dalších výletech a festivalových výpravách. Jednalo se o poměrně prostý, leč důmyslný systém, který se dal snadno kompletně poskládat do kufru vozidla a v případě potřeby vykouzlil v autě 190 cm dlouhou postel. Postel byla zavěšená na šroubech pro přední bezpečnostní pásy a sestávala ze dvou překližkových desek, jakési lavice v kufru a několika latí. Pod postel se vešlo několik přepravek a kanystr na vodu, z jedné z desek se dal udělat improvizovaný venkovní stolík:

První dodávku jsme si pořídili v roce 2013, tedy o rok později - narodil se nám náš první syn a my jsme se nechtěli zřeknout cestování. Jednalo se o nádherného transportera třetí generace - T3 ve variantě Bluestar s vyskou střechou Polyroof ve výbavě Multivan. Uvnitř byla jen rozkládací lavice a nezávislé topení, rozhodli jsme se proto pro první výlet vyrobit skříňku, která by nám poskytla plynový vařič a tekoucí vodu:

Časem se tato skříňka ukázala jak příliš malá a tak jsme se pustili do návrhu nové, vybavené velkými šuplíky a dalším úložným prostorem. Velkou službu mi jako obvykle prokázal tatínek, který skříňku dle mých návrhů narýsoval. V počítači jsme tak mohli doladit různé detaily a následně připravit seznam desek s přesnými rozměry k nařezání. S realizací pak pomáhal tradičně bratr Tomáš.

Když nás špatně servisovaný busík vypekl na cestě do Španělska, rozhodli jsme se pořídit o něco novější auto, které bude snáze servisovatelné a zároveň nám umožní trochu rychlejší přesuny. Pořídili jsme si proto o generaci novějšího transportera T4 a příprava skříňky začala nanovo. V tomto novějším modelu je paradoxně o poznání méně místa (v T3 sedí řidič nad přední nápravou, motor je vzadu, takže je uvnitř o pár desítek cam více prostoru), tudíž nová skříňka musela být chytře vymyšlená. Navíc uvnitř je vůz členitější díky líbivému oplastování, takže se musela přizpůsobit i tvaru auta.

Skříňku jsme opět vyrobili z překližky, tentokrát jsme použili laminovanou, tloušťky 1,2 cm. Šuplíky jsme opatřili zarážkami proti vysunutí za jízdy (s tím jsme u minulého modelu trochu bojovali…), dva kanystry slouží na pitnou a odpadní vodu, použili jsme 12V ponorné čerpadlo. Vařič na plynové bomby se do skříňky tentokrát nevešel, rozhodli jsme se použít vařič na kartuše (což byl poněkud úkrok stranou - náplně dlouho nevydrží, špatně se skladují a nejsou-li plné, mají malou výhřevnost).

Kromě skříňky jsme do busíka nechali udělat také malou zvedací střechu, tzv. hříbek neboli hubdach - aby se v autě dalo kupříkladu pohodlně vařit. Za zvedačku se nám podařilo vměstnat ještě střešní nosič a malou rakev na šířku, takže i když se narodil druhý syn, pořád jsme se do auta dokázali sbalit.

Do kufru busíka jsme vyrobili dlouhý vysouvací šuplík (dříve jsme vozili v kufru přenosky, ale šuplík je praktičtější, když se chcete dostat k věcem v zadní části), pořídili jsme brašnu k zavěšení na strop a nechali si ušít praktickou rozkládací matraci - lavice v Multivanu čtvrté generace není zrovna ergonomicky tvarovaná – příliš dobře se na ni nespí…

Rozkládací matraci jsme si nechali ušít na míru v imago, stejně tak další praktický doplněk – nacvakávací záclonky. Přesně pasují na druky, které jsou v Multivanu t4 od výroby našroubované v obložení. Cena originálních záclonek je poměrně astronomická, verze z imago nás vyšla na třetinu.

S narozením třetího syna se objevily další prostorové potíže - už se dvěma dětmi byla multivanová postel (cca 150x190 cm) poměrně těsná a také nároky na prostor vzhledem k množství věcí, které je potřeba na měsíční výpravu sbalit, narostly. Takže jsme začali pokukovat po autě s vysokou střechou. Díky našemu dvornímu servisákovi Jardovi se nám podařilo dovézt nádherný kousek Multivana se střechou s “nosem” od firmy Zillka a práce na vestavbě mohla začít na novo - chtěli jsme tentokrát uzpůsobit sezení u stolu tak, abychom se vešli v pěti lidech, zabudovat do auta plnohodnotný vařič na plynovou bombu a přidat pár úložných vychytávek. Taky jsme se tentokrát rozhodli zabudovat do auta ledničku.

Po dlouhém plánování jsem zvolil poměrně netradiční koncept s kuchyňkou za sedadlem spolujezdce a na ledničku jsme vyrobili jakousi truhlu, která slouží zároveň jako sedátko u stolu. Z mého papírového návrhu vytvořil náš tatínek digitální výkres a dokonce i 3D model, který nám umožnil vychytat spousty detailů:

Papírová příprava značně usnadnila i přípravu materiálu, který jsme nechali rovnou nařezat na míru:

Oproti dřívějším vestavbám jsme udělali několik změn - kupříkladu jsme šuplíky opět nahradili plastovými přepravkami – chtěli jsme mít úložný prostor pod lavicí trochu variabilnější (dokázali jsme do něj naládovat dvě skládací dospělácké koloběžky, odrážedlo a dvě přenosky…), snížili jsme tím o něco hmotnost převáženého nákladu a ušetřili jsme na drahých dlouhých pojezdech. Skříňky jsme zajistili zacvakávacími karavanovými “čudlíky”, takže jsme definitivně eliminovali otevírání za jízdy. Výsledek se osvědčil, až na pár much, které snad vychytáme s příští vestavbou 🙂