Stranger Things: konec seriálu, začátek čtení

Tak je to za námi. Už druhým měsícem víme, jak dopadla pátá série. Kdo při zmínce o Upside Down netuší, o čem je řeč, tak už asi pěkných pár let žije v jeskyni bez internetů, sociálních sítí a médií.

Od roku 2016 jsme měli možnost pravidelně usedat před Netflix v očekávání nových sérií seriálu Stranger Things. Určitě se najdou tací, které to k obrazovkám nepřitáhlo, pro mnohé se však stal seriál fenoménem a nedočkavě čekali na každou další sérii.

Bohužel – nebo spíš bohudík –  se mi povedlo vyhýbat se seriálu až do loňského roku –  pak jsem byla donucena během krátké doby zhlédnout všechny čtyři série, protože a to cituji: „Je tam skvělej dlouhovlasej metalista, co s kamarády hraje dračák, to se ti bude líbit!″ A nakonec to byla pravda – sice se postava Eddieho do děje dostala až později, sympatický Pán jeskyně mi ale přirostl k srdci, stejně jako se to povedlo malé partičce nerdů, která si hrála na hrdiny už od první série a určitě i díky tomu se jim dost dařilo v zachraňování světa.

Jelikož Netflix chtěl tento populární fenomén zakončit ve velkém stylu, tak jsme poslední řadu dostali ne ve dvou, ale dokonce ve třech dávkách. Část vyšla v listopadu, část v prosinci a závěrečná, víc než dvouhodinová, epizoda měla premiéru na Nový rok.

Poslední série se odehrává v roce 1987, kdy se naši hrdinové snaží najít hlavního záporáka Vecnu a nadobro ukončit jeho existenci. Mezitím se jejich domovský Hawkins ocitá v karanténě a Eleven se musí ukrývat před armádou a doktorkou Kay, která má na ni spadeno.

Co víc o páté sérii napsat a přitom nehýřit spoilery (co když to tu pořád někdo neviděl)? Nevím, jak tobě, ale mě se to v konečné fázi líbilo. Samozřejmě, mohlo to být lepší, temnější a ještě epičtější, ale tak, jak to autoři uzavřeli, mě to vlastně nijak zásadně neuráží.

Co mi přijde rozhodně jako velké plus, je, že se postupně dozvídáme, jak samotné Upside Down a Vecna vznikli, což nám dodává odpovědi na otázky, které si mnozí z nás kladli už během sledování předchozích sérií.

Co mi v páté řadě přišlo docela očividné a rozhodně stojí za zmínku, byl fakt, že tvůrci se zcela zjevně báli zbavovat některých postav, což je tak trochu škoda. Ne, že bych všechny hlavní hrdiny chtěla nutně v závěru odpravit. Když ale divák sleduje, jak se postavy ocitají v různě vážných nebezpečných scénách, kde jim reálně hrozí smrt nebo jiné vážné důsledky, a oni ze všeho ladně vybruslí za cenu pár modřin nebo škrábanců, tak to trošku obrušuje míru strachu, který by o své oblíbence mohl divák mít. Oč dramatičtější a emoce dštící by pak to finále mohlo být, kdyby…?

Třeba by to bylo bývalo odvedlo pozornost fanoušků od všeobecného hejtu epizody 7 a Willova coming outu, který proletěl internetem (a který mi třeba vůbec nepřišel tak samoúčelný, naopak si myslím, že byl nosný pro Willův vývoj i pro úspěch celé závěrečné výpravy). To už se dnes ale nedozvíme a musíme se spokojit s tím, co nám Netflix naservíroval.

Podtrženo sečteno: za mě to má svoje mouchy (ten scénář mohl být lepší), ale je to koukatelné zakončení příběhu, který fanouška potěší a vizuálně je to pořád pecka dokreslená hudebním výběrem své doby, co zalahodí i uchu. Pokud bych potkala někoho, kdo Stranger Things ještě neviděl, určitě bych mu seriál doporučila.

Kdyby se ti však podobně jako mě ještě nechtělo s Hawkinsem a jeho obyvateli loučit, nezoufej! Na Netflixu sice skončil, to ovšem neznamená, že jsme měli tu čest se všemi příběhy tohoto světa. Jsou tu další možnosti – existuje řada knih či komiksů, které jen čekají, až se do nich pustíš a ještě chvíli tak můžeš ve svém oblíbeném univerzu pobýt.

Z knížek vracejících se do seriálového prostředí jsem se zatím pustila do knihy Stranger Things: Dustinův experiment, jejíž příběh se odehrává mezi 3. a 4. sérií. Hlavním hrdinou, jak název napovídá, je Dustin bojující s nástupem na střední školu a změnami, jež to do jeho života přináší. Jeho přátelství se otřásají v základech, na vědeckou soutěž se s ním Mike ani Lucas nechtějí přihlásit – nic není jako dřív. A tak se Dustin odhodlá a na soutěž se přihlásí sám. Navzdory tomu, že je dílko jako young adult cíleno na mladší čtenáře, užila jsem si ho velice. Dustin je sympaťák a s jeho bolístkami se čtenář dovede ztotožnit.

Výrazným benefitem pak je Dustinova interakce s Eddiem a my sledujeme, jak se jejich přátelský vztah prohlubuje. Už jen kvůli tomu stojí za to zainvestovat a knížku si pořídit. Hlavní zápletka v podobě vědeckého experimentu a záhady, které Dustin se svými novými známými na soutěži vyřeší, je pak jen třešničkou na dortu tohoto literárního zážitku.

Z ranku komiksů se mi pak do rukou dostal útlý sešitek Stranger Things: Druhá strana, jenž se vrací zpět k první sérii a ukazuje čtenáři, co zažíval Will Byers v Upside Down během doby, kterou tam strávil poprvé. Komiks není žádným novým epickým dobrodružstvím, ale pro fanouška seriálu je pěkným doplňkem ukazujícím Willův pohled na události. Co mě potěšilo bylo prolínání s Dračím doupětem, což hezky odkazuje i na seriál samotný. Kresba byla úměrně temná tématu a dílko se četlo jedním dechem jako správná odpočinková četba.

Věřím tomu, že další knihy a komiksy ze světa Stranger Things budou skrývat obdobně zábavná nová dobrodružství, stačí si jen vybrat to, se kterým začneš zrovna ty. Hodíš si na to se mnou kostkou?