Recenze gamebooků z trilogie Nositel kosy

Žádní spoluhráči? Nevadí. Gamebooky od Davida Sharrocka z trilogie Nositel kosy (součást rozsáhlejší gamebookové série Utkané cesty) tě vezmou na výpravu, kde jsi hlavním hrdinou ty. Ať už jsi nováčkem, nebo zkušeným dobrodruhem, první dosud vydané dva díly, Zášť z Údolí středu a Nemesis - čarodějnice Devitu, tě vtáhnou do světa, z něhož se jen tak nevrátíš.

Zášť z Údolí středu

Gamebook nás vezme do světa Vlákno po nukleární zimě, která změnila mnohé. I přesto, že tyto postapokalyptické kulisy mohou na první pohled působit dystopicky, tak jde o fantasy příběh se vším všudy.

Na prvních stranách hráče přivítá poměrně podrobná mapa. Nevím, jak to měli jiní hráči, ale já na ni mrkla pouze jednou a potom jsem její existenci vypustila z hlavy. Následoval deník postavy, který je sice přehledný, ale nepraktický (cokoliv do něj zapíšete, tak po sobě nepřečtete).

Jak už to u gamebooků bývá, čeká tě rande s pravidly. Pokud s nimi nemáš moc zkušeností, nebo ti z hlavy mizí stejně rychle jako mně, nezoufej – vždycky je tu možnost prostě si příběh užít a tvářit se, že všechny souboje zvládáš s přehledem. Tuto variantu gamebook méně zkušeným hráčům i doporučuje. Po několika dramatických pádech jsem se k tomu hernímu módu také přiklonila – jinak bych se konce snad nikdy nedobrala. Holt, štěstěna měla jiný plán.

Mohla bych ještě vychvalovat přílohu v podobě mýtů, ale přesunu se k samotnému ději. Gamebook začíná nevinně. Zjišťuji, že jsem synem farmáře a chystám se využít svého práva a vydat se do světa na zkušenou. Otec pění vzteky, mladší bratr si ze mě utahuje a pouze matka mě v dobrodružství podporuje. Do našeho poklidného dne zasáhnou čarodějnice a my zjišťujeme, že unesly našeho nejmladšího brášku – Smetáka. Vydávám se na záchrannou misi, překonávám rozličné nástrahy a nacházím nečekané spojence.

Dokonce si během hry můžu dopřát oddechový čas! Stačí, když vlezu do kouzelné hospody a starosti můžu hodit za hlavu, protože čas zde plyne jinak. Na své cestě zjistím, co to znamená, když je někde moc koček a pokud budu mít kliku, tak narazím na Pucha, kterého jsem si oblíbila a kdyby tato bytost existovala, tak bych s ním na nějaké jídlo i zašla!

Co mě na Utkaných cestách bavilo nejvíce? Hned od první stránky je čtenář hozen do děje, ale přitom má stále dost prostoru poznávat svět kolem sebe – a ten rozhodně stojí za pozornost. Velkým plusem je i povedená chemie mezi hlavním hrdinou a Glyfem, jejich dialogy jsou vtipné a přirozené, což hře dodává lehkost a šmrnc.

Na druhou stranu samotné provedení gamebooku trochu kazí herní zážitek. Malý formát a tenký papír způsobují, že se kniha snadno poškodí – a orientace v některých pasážích může být matoucí. Stačí jedno špatně přečtené číslo a klidně se můžeme motat v kruhu bez naděje na únik.

Nemesis - čarodějnice Devitu

Záchranná výprava pokračuje! Čarodějnice stále drží ve svých spárech bratra mého hrdiny a k jeho osvobození nejsem o nic blíže. Ano, toto pokračování ví, jak hráče povzbudit.

Mezi druhým a prvním dílem bychom nalezli mnoho rozdílů. V prvé řadě má Nemesis jiný formát… z deníčkové velikosti jsme se přesunuli k A4. Což je svým způsobem plus, ale pro vaše ruce a pohodlí velké minus. Oproti Zášti z Údolí středu je Nemesis vybavena lepším papírem a barevným tiskem – má prosba o barevnou mapu byla vyslyšena!

Pokud jsme v Zášti z Údolí středu bojovali s pravidly a museli neustále gamebookem listovat a opakovat si, co máme dělat, tak ze začátku budeme tápat i zde. V pravidlech nastalo několik změn, které musí hráč postupně vstřebat. Pokud tě zajímá cesta hrdiny a všechna ta čísla a hody ti nedávají smysl – pokračuj v módu užij si příběh a tvař se, že všechny střety vždy zvládneš.

Oproti předchozímu gamebooku mi přišlo, že zde musí hráč častěji dopočítávat, aby se někam mohl posunout. Což je docela nebezpečné. Nejednou se mi stalo, že jsem se natolik pohroužila do děje a už jsem se ke správnému číslu nemohla dobrat. Ztrácet čas listováním a hledáním posledního bodu, od kterého by se člověk mohl odrazit, bralo dost energie.

Stejně, jako tomu bylo i u minulého dílu, tak i zde budeš mít parťáka – tedy parťačku, se kterou budeš cestovat a dostávat se do nových lokací.

Počítej s tím, že tento gamebook za jedno odpoledne nedohraješ. Kniha je plná bonusových vsuvek, ilustrací a celostránkových prvků, u kterých nějakých čas strávíš. Samotný gamebook nás nepřímo podporuje v tom, abychom mnohem více prozkoumávali a dává nám najevo, že záchrana bratra nikam neuteče. Což je docela zajímavý prvek, ale pokud jsi se do hry pustil proto, abys bráchu našel, tak tě všechny vedlejší aktivity budou brzy otravovat (některým se člověk nevyhne).

Nemesis – čarodějnice Devitu sice trpí nepraktickými rozměry a vyšší váhou, ale po vizuální stránce je to doslova pastva pro oči. Oproti prvnímu dílu nás čeká mnohem pestřejší galerie postav, víc akce i nečekaných odhalení – některé odpovědi přichází dřív, než by nás vůbec napadlo se ptát.

Na druhou stranu se začíná děj trochu komplikovat: záchranná výprava, která měla být hlavním cílem, často ustupuje do pozadí a hráč má spíš pocit, že je tu od toho, aby si popovídal, pomohl každému a strávil hodiny řešením vedlejších zápletek.

Každopádně to byla zajímavá a zábavná jízda. A něco mi říká, že třetí díl nám naservíruje ještě větší porci všeho.

autor Adéla Tomanovicsová