Jak vytvořit vlastní jazyk aneb Co je to conlang?

Conlang je zkratka pro constructed language, česky zkonstruovaný jazyk, neboli uměle vytvořený jazyk. Existuje několik typů, ale snad nejčastěji lidé vyvíjí conlangy jako zpestření jejich fiktivního světa. Některé známé conlangy jsou třeba klingonština, dothraki a sindarština. To jsou všechno jazyky pro fiktivní světy. Chcete povýšit vaše sedánky u stolního RPG na vyšší úroveň? Připravte si vlastní jazyk!

Někdy je conlang vytvořen i pro svět reálný. Většinou se tyto jazyky neuchytí a nerozšíří se dostatečně na to, aby měly jakékoliv reálné využití. Mezi tyto jazyky patří esperanto nebo mezislovanština, což je jazyk, kterému údajně rozumí všichni Slované i bez učení.

V tomto článku ti ukážu, jak si takový conlang můžeš vytvořit i ty a neboj, není to vůbec těžké, jen to chce trochu vytrvalosti. Přece žádný jazyk nevznikl přes noc. Jeden conlang v tomto článku vytvořím, aby u každého kroku byl příklad.

Kdo jazykem mluví?

Je důležité vědět, kdo jazykem mluví. Položte si o nich pár otázek. Jak vyspělou technologii používají? Jaké je jejich prostředí? Poušť, nebo džungle, nebo snad žijí pod vodou? Jsou to vůbec lidé? Mluvčí imagonštiny budou lidé na naší technologické úrovni. Mají tedy např. slovo jak pro meč, tak pro vesmírnou loď.

Jméno

Tvůj jazyk potřebuje jméno, není to to nejdůležitější, ovšem dříve nebo později by měl nějaké dostat. Jméno za mě není ta první věc, co by se měla u conlangu vyřešit, ale je to na tobě – klidně si jej nejprve pojmenuj. Můj conlang bude úplně miniaturní a primitivní a bude se jmenovat imagonština. Proč? Pokud ještě nevíš, pochopíš u dalšího kroku.

Zvuky

Z mé zkušenosti je nejlepší začít výběrem zvuků, které chceš ve svém conlangu mít. Nejjednodušší bude, když si vybereš zvuky z jazyků, které znáš. Například pokud neumíš vyslovit francouzské r, nepoužívej ho, nebo naopak, když umíš vyslovit ř, klidně ho použij. Můžeš přidat i nějaké exotické zvuky, ale to bych doporučoval jen v případě, že je dokážeš vyslovit. Jestli to chceš, můžeš se podívat na IPA, international phonetic alphabet, česky mezinárodní fonetická abeceda. Je to soubor všech známých zvuků, které dokáže člověk vyslovit a každému z nich je přiřazen symbol. To je ten důvod, proč je IPA perfektní místo, pro hledání zajímavých a exotických zvuků.

Pro imagonštinu jsem vybral tyto zvuky: /ɪ/, /m/, /a/, /ɡ/, /ɔ/. Tyto symboly jsou z IPA. Zvuky jež představují, jsou i v češtině a vyslovují se i, m, a, g, o. (Proč asi zrovna imago? Hmm?) Rozhodl jsem se, že až budu tvořit písmo, přidám symbol, který bude prodlužovat samohlásky. O tom více později. Zpravidla bývá zvuků v jazyce více, ale jak jsem říkal, tento conlang bude miniaturní a primitivní.

Slova

S vybranými zvuky můžeš začít tvořit slova. Nejlepší je začít základními frázemi, např. dobrý den, nashledanou, pardon, jak se jmenuješ, jmenuji se…, jak se máš, mám se… a další. Později můžeš začít tvořit i více specifická slova. Když ti dojdou nápady, neboj se vzít si inspiraci z reálných jazyků, nebo použij generátor slov.

Gramatika

Nejjednodušší je použit gramatiku jazyka, kterým plynule mluvíš. Každý ale má preference jiné a někdo má raději výzvy, a proto by si někdo mohl chtít gramatiku udělat trochu složitější. Pokud použiješ gramatiku existujícího jazyka, je jedno co necháš a změníš. Zamysli se nad skloňováním, časováním, skladbou věty a dalšími faktory.

Rozhodl jsem se, že skloňování ani pády v imagonštině nebudou a časování se bude řešit jen přidáním např. zítra, včera, minulý rok na konec věty. V konverzaci toto může způsobit nedorozumění, a proto bych to moc nedoporučoval, ale velmi to zjednoduší tvorbu jazyka a pro imagonštinu to stačí. Jediné s čím si trochu pohraju, bude skladba věty. V češtině používáme větnou skladbu SVO (subject-verb-object), tedy podmět-sloveso-předmět. V imagonštině použiju formu SOV, podmět-předmět-sloveso. To znamená, že doslovný překlad této věty: „Mi miao mam.” není: „Já mám kočku.”, ale: „Já kočku mám.”

Písmo

Tento krok může být vynechán. Klidně použij nějaké existující písmo. Ovšem vytvořit si vlastní písmo není moc složité. Jako první se musíš rozhodnout jaký typ abecedy chceš. Můžeš si vybrat takovou abecedu, kde jeden symbol bude zastupovat jeden zvuk, třeba jak to máme v češtině, nebo použít stejný systém jako japonština, kde každý symbol představuje jednu slabiku. Taky se rozhodni, jestli chceš psát zleva doprava, zprava doleva, nebo dokonce shora dolů. Asi nejlepší metoda je v jakémkoliv případě prostě čmárat na papír. Kresli nějaké symboly a když se ti nějaký bude líbit, třeba si ho zakroužkuj, podtrhni, nebo nějak barevně zvýrazni. Tímto způsobem pomalu, ale jistě sestavíš písmo pro tvůj jazyk. Pokud ti dojdou nápady, můžeš se inspirovat existujícími abecedami.

V imagonštině je 8 zvuků: a, á, o, ó, i, í, m, g. Vytvořím ovšem jen 6 symbolů: a, o, i, m, g a šestý bude fungovat jako diakritika, která prodlužuje samohlásky.

Góm giamí

Jak vidíš, tvorba conlangu je tak těžká, jak jen chceš. Můžeš jej složitě vyvíjet několik let a propracovávat každý, sebemenší detail, ale také ho můžeš plně vytvořit za měsíc. Obě tyto možnosti jsou správné. Záleží jen na tvé preferenci a trpělivosti.

Přeji ti hodně štěstí, zdaru a trpělivosti při vytváření nového conlangu!

autor Jan Konečný