Cyberpunk od A do Z: Průvodce žánrem

Požádat někoho, aby definoval Cyberpunk, je v podstatě jako chtít po někom definici umění. Každý z nás má své vlastní představy o tom, co umění je a co ne, ale přesto všichni bezpečně poznáme umění, když ho vidíme. Totéž platí pro Cyberpunk – každý kyberpunker si nese svou vlastní definici. Pokud bychom to však měli zjednodušit, můžeme ho definovat obrovským důrazem na individualismus a technologii, a to jak v současnosti, tak ve vizích budoucnosti.

Takže v čem spočívá ten hlavní rozdíl oproti klasickému sci-fi? Obecně platí, že cyberpunk se odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti. Děj bývá zasazen na Zemi v době, kdy jsou technologie dominantní. Místo fantastických hrdinů oplývajících ctnostmi a zářivým úsměvem se tu setkáš s průměrnými „Johnny Mnemonics“. Žánr se přesně odráží v heslu „high-tech, low-lifes“ (špičkové technologie a spodina společnosti), takže se připrav na pořádnou dávku zločinu, úpadku a drog. Tyhle základní prvky gibsonského kyberpunku jsme mimochodem všichni viděli v kultovních filmech, jako je Blade Runner.

Kde se vzal „Cyber“ a „Punk“?

Slovo samotné je perfektní fúzí dvou světů. „Cyber“ vychází z pojmu kybernetika. Jak definoval autor tohoto termínu Norbert Wiener, jde o vědu zkoumající kontrolu a komunikaci u zvířat i strojů. Slovo má kořeny v řeckém „kubernetes“, což znamená „kormidelník“ nebo „pilot“. Dnes tohle slovo funguje jako předpona pro cokoli kybernetického, mechanického nebo pro stroje, které umí napodobovat lidské chování.

A co „Punk“? To je odkaz na anarchistická mládežnická hnutí, která terorizovala svět v 70. a 80. letech. Nepořádek poháněný tvrdým rockem kapel jako Sex Pistols, slovo původně znamenající „shnilé“ nebo „nevyžádané“. V literárním kontextu označuje punk protikulturu, určitou formu anarchie na úrovni ulice a mnohem více než o hudbu v něm jde o samotný postoj a úhel pohledu. Spojením vzniká význam jako „anarchie přes stroje“ nebo „počítačové povstalecké hnutí“.

Zrození žánru v 80. letech

Začátkem osmdesátých let se tento termín začal používat pro nový styl sci-fi, se kterým přišla skupina pěti spisovatelů. Tradiční sci-fi rádo snilo o vesmírných koloniích, ale tahle nová vlna raději reflektovala tehdejší společenské, globální a technologické situace, které by mohly ovlivnit naši budoucnost. Průkopníkem se stal William Gibson se svým románem Neuromancer, který definoval psanou formu kyberpunku a shodli se na tom i jeho kolegové jako Bruce Sterling, Rudy Rucker, John Shirley a Lewis Shiner.

Co je to Kyberprostor? Gibson ho popsal jako „konsenzuální halucinaci prožívanou denně miliardami legitimních operátorů… grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti.“ Je to prostor neprostoru mysli, plný světel a konstelací dat. Je to místo, kde obchodujeme a kde banky ukládají naše peníze pouhým pohybem dat.

Gibsonův Neuromancer představil svět zničený jadernou válkou. Společnost se zmutovala na černé trhy plné obchodu s nervovými svazky a mikrobiologií. Postavy se zde primárně snaží přežít – ať už jde o hlavního hrdinu Case, který hledá lék na svůj zničený nervový systém, nebo o Ratze, barmana s umělou růžovou ramenní paží. Tuto neveselou vizi poškozeného globálního prostředí dokonale vystihuje Gibsonova ikonická věta: „Nebe nad přístavem bylo šedé jako mrtvý kanál televize“. Dalším pilířem je román Schismatrix od Bruce Sterlinga, který popisuje lidstvo žijící ve vesmíru, rozdělené na frakce bojující o nadvládu nad osudem.

Zrcadlovky a popkulturní invaze

Cyberpunkoví autoři vytvořili něco unikátního – první generaci sci-fi, která žila ve skutečně vědecko-fiktivním světě. Byli nazýváni Mirrorshades Group (podle ikonické antologie), protože právě zrcadlové sluneční brýle v chromové a matně černé barvě se staly totémem hnutí. Zrcadlovky skryjí oči, takže autority nepoznají, že jsi blázen a možná trochu nebezpečný.

Ztratili jsme tělo? (Sociální Darwinismus a psychologie)

Dnešní doba vyžaduje umění přežít. Herbert Spencer v 19. století aplikoval Darwinovu teorii na lidskou společnost jako boj všech proti všem. V kyberpunku ale tento sociální darwinismus funguje trošku jinak – vítězí ten, kdo disponuje nejsilnější technologií. Je jedno, z jakých poměrů pocházíš – čtrnáctiletý kluk s ukradeným softwarem dokáže odsát miliony.

Nejde jen o gadgety, jde o stírání hranic mezi člověkem a strojem. Cyberpunker nevyužívá technologii, aby jí byl posedlý (jako nějaký „Tech-junkie“), ale ovládá ji jako mocný nástroj. Rozdělení na techniku a přírodu se začíná rozpouštět – genetické inženýrství, kardiostimulátory a kosmetická chirurgie z nás dělají kyborgy už dnes.

Kdo obývá tento svět (Archetypy a Odnože)

• Hackers & Crackers: Pro hackery je technologie způsob života a etika, ti druzí temně prolamují systémy pro zisk.
• Phreaks & Cypherpunks: Telekomunikační machři a mistři kryptografie, kteří skrývají svá data před vládou.
• Netrunners, Otakus & Ravers: Surfaři po síti, anime nadšenci i tvůrci celodenních psychedelických rave parties.

Ultimátní kyberpunková knihovna: Co nesmíš minout

Jestli tě svět neonů a drátů pohltil a hledáš inspiraci, tady je průřez tím nejlepším, od kořenů až po současnost:

• Knihy: Úplným základem je W. Gibson (Neuromancer, Idoru, Všechny párty zejtřka) a B. Sterling (Schismatrix, antologie Zrcadlovky). Z těch novějších určitě dej šanci N. Stephensonovi (Sníh, Diamantový věk) a R. K. Morganovi (Půjčovna masa).
• Filmy a Anime: Klasiky plátna jako Blade Runner, Matrix, Robocop nebo Johnny Mnemonic jsou nutností. Z japonské animační meky pak legendární filmy Akira a Ghost in the Shell, nebo výborný seriál Psycho-Pass. Obrovským hitem je pak nekompromisní anime Cyberpunk: Edgerunners, které tě vezme na drsnou jízdu do Night City.
• Komiksy a Hry: Na papíře exceluje Transmetropolitan nebo Judge Dredd. Na počítači si určitě zahraj kultovní série Deus Ex a System Shock, případně vyzkoušej stolní RPG klasiky Cyberpunk 2020 či Shadowrun. Absolutní nutností je pak masivní videoherní RPG Cyberpunk 2077 od CD Projekt Red, které žánr katapultovalo zpět na samotný vrchol popkultury a redefinovalo vizi kyberpunkového města pro novou generaci.

Na co se těšit v blízké budoucnosti

Žánr je momentálně živější než kdy dřív. Tady jsou pecky, které nás čekají v nejbližší době:

• Cyberpunk: Edgerunners – 2. série (Netflix): Na podzim 2026 dorazí očekávaná druhá řada. Studio Trigger a CD Projekt Red slibují zbrusu nový standalone příběh, neokoukané postavy a další brutální příběhový oblouk z temné budoucnosti.
• Neuromancer (Apple TV+): Už 22. ledna 2027 se dočkáme premiéry vysokorozpočtové hrané adaptace Gibsonovy vizionářské knihy. Do role superhackera Case byl obsazen Callum Turner a smrtící assassinku Molly Millions si zahraje Briana Middleton. Těšit se můžeme na masivní korporátní loupež.
• Cyberpunk 2077 Live-Action Projekt (Netflix & Legendary): CD Projekt Red aktuálně v rané fázi vývoje spolupracuje na novém hraném projektu ze světa Cyberpunku 2077. Zatím se tají, zda půjde o celovečerní film nebo seriál, ale castingové spekulace už jedou naplno.
• Ghost in the Shell (Anime Reboot): V produkci je zbrusu nový anime reboot, který má přinést od základů novou a věrnou adaptaci původní klasické mangy.

Od Cyberpunku k Post-Cyberpunku a dalším derivátům

Jak plynul čas, kyberpunk se dostal do mainstreamu a transformoval se do Post-Cyberpunku, který přináší o něco méně pesimistickou vizi světa s možností vykoupení. A pokud tě klasika omrzí, můžeš se ponořit do estetických derivátů: Steampunk (alternativní viktoriánská éra), Atompunk (retro styl vesmírného věku a studené války), Dieselpunk (technologie na bázi ropy) nebo Biopunk a Nanopunk.

Duše ve stroji

Ve své nejhlubší podstatě je totiž kyberpunk mnohem víc než jen estetikou chromu a odraz neonů v zrcadlovkách. Je to psychologie a filozofie našeho vztahu k technologiím. Nejde o to slepě uctívat každý nový gadget nebo toužit po implantátu, který vlastně nepotřebuješ – takhle uvažují jen takzvaní „tech-junkies“. Opravdový kyberpunker ví, že stroj tě nespasí, pokud nemáš silnou mysl a duši. Technologie pro něj není modlou, kterou by se nechal ovládnout, ale pouze nástrojem, jak přežít v chaosu moderního světa. Úplně stejně, jako když první lidé použili oheň, aby si posvítili v jeskyni, dnešní kyberpunker používá síť a data. Technologie je zkrátka jen nástroj, ale kyberpunk – to je ten člověk za ní.