Machi Koro: Legacy

Uf, tohle je těžké... no, vlastně není.
Pokud jste více Hardcore hráči a už jste nějakou tu Legacy hru hráli. Tohle není pro vás. Je to Machi Koro. Pořád to samé Machi Koro, jaké znáte. Má to jistý pseudo nadbytečný ... říkejme tomu příběh.

Pro ty, co Machi znají skrz naskrz, je tohle nevyvážené o něco méně, než klasika. Zde je pouze jedna příliš silná karta, zelená s 8 a symbolem průmyslu, takže se s tím dá podojit až 70 mincí za hod jako nic.
Hra nicméně velmi intenzivně využívá možnost opakovat kolo a to i několikrát za sebou.

Hra velmi pozvolna seznamuje s mechanikami klasické hry. A to tak, že třeba první hru tam nejsou ani žádné červené/fialové karty.

Tak nevím. Hra nabíhá velmi zvolna a je to vlastně příjemné. Prostřední část hry je dokonce díky pár zajímavým úpravám vlastně i zábava. Nicméně zhruba od hry 6, kdy již hráči objeví ta správná komba, jak to správně podojit, tak se hra stane docela nudnou a jediné co ten jejich Legacy dělá je, že natahuje herní dobu daného sezení vyšší cenou velké budovy.

Asi už tu plácám páté přes deváté, ale to protože ji přesně takto vnímám. Autoři si ani opět nedali tu práci, aby karty a jejich schopnosti prohnali přes obyčejný iterační program, který by jim hned ukázal, jak je ta jedna karta nesmyslně silná, a aby ji tím vyřadili či oslabili. Hra je tedy za mě nedoladěná a vlastně tím i zbytečná. Zahrajte si raději klasické Machi Koro a toto nechte být. Achjo :(